Tyto obrazy vznikly v době, kdy jsem ještě neměla tušení, že budu dělat bytový design a plnit si svoje sny. Byla jsem zaměstnaná v korporaci a bez Excelu a SAPu jsem si neuměla představit svůj normální den.

Tou dobou si moje kamarádka zařizovala byt. Její nejoblíbenější květina je levandule, a tak vše ladila do fialové, bílé a šedé barvy. Věděla, že ve volném čase maluju, a tak slovo dalo slovo a domluvily jsme se, že pro ni namaluju obraz levandule.

Měla jsem velkou radost. Hurá, jde se na to! V hlavě se mi zrodily hned dva koncepty. Obraz měl viset v ložnici. Byla jsem rozhodnutá pro zasněný lán plný levandulí. A pak přišel ještě další koncept, více abstraktní a možná i více ojedinělý. Zkrátka mi bylo líto ho taky neztvárnit. A tak vznikly obrazy hned dva. Koncept prvního obrazu jsme si odsouhlasily, ten druhý měl být překvapením.

Znamenalo to pro mě zásadní okamžik. Když jsem obrazy malovala, hlavou mi šlo všechno možné… Jaké by to bylo, kdyby mě tohle živilo? Kdyby mě lidé vyhledávali a chtěli ode mě malovat další obrazy? Jaké by to bylo, kdybych měla svoji značku? A jak bych vlastně vystupovala? Jako Kateřina Klímová? To mi moc neznělo. Kateřina Klímová. To jméno, co má přiřazené osobní číslo, dá se najít ve všech těch databázích – ve škole, v bance, v práci….. Měla jsem plnou hlavu květin. Maluju květiny, sázím květiny, zajímám se o květiny. Miluju všechny květiny, rostlinky a kytky… Napsala jsem si na papír svoje jméno. Katka. A vedle toho další slovo. Kytka. Týýýjóóó! Kakytka?Ne. A co Kykatka? Ano, to je ono! Jako Tilandsie, co mám na stole. Prostě KYKATKA. Obraz levandule byl prvním obrazem, na který jsem se takhle podepsala. Vlastně levanduli vděčím za to, že dala vzniknout mojí značce Kykatka. Takže díky moc, levandule!

P.S. Obrazy si kamarádka vzala oba. Jeden jí visí v ložnici, druhý v obývacím pokoji.