Dovol mi se v dnešním článku této barvě pověnovat o trošku víc, rozkrýt její rozmanitost, poodhalit její historii a krásu. Doslova ti snesu modrou z nebe! 🙂

„Ve většině případů je modrá barvou vyjadřující vzdálenost. Je to také barva nekonečného prostoru, v němž tma a jas dlí v modrém světle.“
– John O’Donohue
Vyjadřuje nebe, vodu, pravdu, chlad, věrnost a průzračnost komprimované prázdnoty ve vzduchu (to poslední je trochu úlet, ale vlastně jo).
Pomáhá porozumění, moudrosti a sebeuvědomění. Navozuje pocity klidu a vyrovnanosti. Je barvou systematičnosti, uspořádanosti, míru a klidu, často ale také smutku, lhostejnosti a odstupu. Oproti ostatním barvám nejméně podněcuje chuť k jídlu.
Pokud zvolíme modrou pro svůj projekt, bude se jevit jako inteligentní, logický, uspořádaný, klidný, efektivní, vyrovnaný, důvěryhodný, uklidňující, jasný, komunikativní, soustředěný, reflexní, konzervativní.
Vybrat si tu „správnou modrou“ může být celkem fuška. Disponuje totiž opravdu širokým spektrem.
Indigo,
pruská modř,
břidlicová,
borůvková,
borytová modř,
akvamarínová,
azurová,
safírová,
námořnická,
chrpová modř,
džínová,
hyacintová,
inkoustová
… Mám ještě pokračovat dál?
Při malování NENÍ MODRÁ JAKO MODRÁ, každá má svou cestu a historii. Pár z nich bych ti ráda poodkryla.
Ultramarínová modrá
Během renesance byl tento pigment dražší než zlato. Nejtmavší modř je jednou z nejstarších barev světa. Poprvé byla použita v 6. století v Afganistánu. Originální pigment byl vyroben z polodrahokamu lapis lazuli. Jeho umělý způsob výroby objevil Jean Baptiste Guimet. Jeho nová dostupnější barva byla nazvána Francouzký ultramarín. Více o této barvě se dozvíte ZDE.
Pruská modř
Jednou z prvních moderních a uměle vyrobených barev byla pruská modř. Pruskou modř objevil roku 1704 alchymista Diesbach, který však svůj objev dlouhou dobu tajil. Proto se její výroba rozšířila až ve druhé polovině 18. století. Byla nesmírně oblíbený po celá tři století od svého objevu. Právě tento odstín si zvolil Pablo Picasso ve svém modrém období.
Kobaltová modř
Jedná se o rozemleté kobaltové sklo, zbarvené kysličníkem kobaltu. Ačkoliv smalt, pigment byl znám aspoň od středověku, v 19. století došlo k jeho inovaci. Ministr francouzské vlády Chaptal jmenoval Louise Jaquesa Thénarda, aby se zabýval vylepšením barev umělců. Thénard vyvinul tuto novou kobaltovou modrou na základě svých pozorování v porcelánové továrně Sevres. Po důkladném testování firmou Thénard začala výroba ve Francii v roce 1807.
„Nech nebesa potkat modré moře a vše je na chvíli modré.“
– Moncy Barbour
Vincent van Gogh maloval modře stromy stojící ve stínu.
Na další umělce a jejich modrou éru mrkni ZDE.
Také jsem se „modrou” nechala unášet.
MEDÚZY – akryl na plátně 20×20, 2019 – Ke komu poplují?

Papír A4 Mixed Media 2020 – má MAJITELKU